Odpověď není jednoznačná. Pro přesnou hodnotu je třeba znát zejména projektované užitné zatížení podlahy, tloušťku a stlačitelnost izolační vrstvy (plovoucí potěr, topný potěr), ale i zvolenou pevnostní třídu litého potěru MFC. Na základě těchto údajů si můžete minimální tloušťku vyhledat v technickém listu produktu, nebo Vám ji sdělíme na základě zaslaného dotazu.
Pro konkrétnější cenovou nabídku nás prosím kontaktujte.
V těchto případech je nutné použít hydroizolační stěrku a penetraci např. společnosti: Adrex, Mapel, Murexin apod. Zejména z důvodů zabránění průsaku vody do potěrového materiálu, které by mohlo mít za následek ztrátu pevnosti nebo celkovou degradaci materiálu.
Ano možné to je. Vyžaduje to ovšem drobné úpravy a proto Vám doporučujeme nás nejdříve kontaktovat, konkrétní realizaci s Vámi odborně zkonzultujeme.
Napuštěné trubky podlahového topení mají nižší tendenci vyplavat na povrch litého potěru, respektive jsou vytlačovány k povrchu menší silou. Dále jsou pak méně namáhány kotvící sponky. Dalším důvodem je případné okamžité zjištění poruchy těsnosti na systému podlahového topení před realizaci potěru, ale i při realizaci. Porucha může být odstraněna ihned ještě před pokládkou potěru nebo při pokládce, což je vždy snadnější než po realizaci, kdy je lokalizace místa defektu složitější a nákladnější.
Stanovit přesně dobu kdy bude potěr vyschlý je velice obtížné. Záleží na realizované tloušťce, teplotě a podmínkách na stavbě. Obecně se počítá 1 den/1 cm tloušťky. Přesnou vlhkost je možno zjisti pouze měřením (doporučujeme karbidový měřící přístroj). Optimální požadovaná míra vyschnutí litých potěrů MFC je závislá i také na druhu realizované nášlapné vrstvy. Míra zbytkové vlhkosti se vyjadřuje v hmotnostních procentech a její maximální hodnota je uvedena takto: u nepropustných podlahovin (PVC, laminát apod.) + parkety do 0,5 % u propustných vrstev (koberce, keramika apod.) do 1,0 %
Vysychání je možné urychlit včasným odstraněním "šlemu" z povrchu potěru, optimálním větráním, případně topením v zimních měsících. Během konce podzimu, zimy a začátku jara (listopad-březen) se doporučuje nárazové větrání a temperování stavby. U podlahového topení je nutné jeho spuštění v pozvolném režimu náběhu teplot po 7 dnech od realizace litého potěru.
Přestože lité anhydritové podlahy nevykazují téměř žádné objemové změny, je důležité provádět svislé dilatace a to zejména z důvodu kompenzace teplotní roztažnosti materiálu. Tato se projevuje při změnách teploty v prostoru a její hodnota je 0,012 mm/m.K. Standardně je doporučeno použít dilatační pásek o tloušťce minimálně 5 mm a u podlahového topení 10 mm. Pro přesné určení minimální tloušťky dilatačního pásku je v technickém listu uveden vzorec.
Zkoušení uvedených materiálů probíhá na stejně velkých zkušebních tělesech (trámeček 40x40x160 mm). Ačkoliv mají anhydritový potěr MFC a cementový potěr MFC Portland podobnou pevnostní charakteristiku (pevnost v tlaku a v tahu za ohybu), ovlivňují výsledek a stanovení bezpečné tloušťky další faktory, zejména větší "křehkost" a pružnostní charakteristika u cementových hmot, např. mikroskopické vazby anhydritového a cementového pojiva, kde je znatelná pevnější krystalická vazba a hutnost anhydritu. Chceme-li dosáhnout stejné garantované únosnosti pro dané zatížení je potřeba do určitého okamžiku navýšit tloušťku cementového potěru. Po dosažení určité tloušťky (cca 55 mm) ztrácí ostatní ovlivňující faktory tak výrazný vliv na výslednou únosnost a požadovaná tloušťka obou materiálů se srovnává.
Obecně to není nutné. Oddilatování ve dveřních prostupech doporučujeme provést pouze v místech, kde je požadavek na omezení šíření zvuku (např.: chodba-byt), u jednotlivých větví podlahového topení pouze v případě, že je v těchto plánován větší tepelný rozdíl než 15°C.
Rozhodně se nejedná o vadu materiálu. Tvorba této vrstvičky, "šlemu" je standardní u litých anhydritových podlah. V některých případech jsou v těchto vrstvičkách o tloušťce cca 0,2 mm patrné i praskliny, které však neprostupují do konstrukční vrstvy potěru. Před pokládkou lepených nášlapných vrstev je nutné tuto vrstvičku odstranit broušením.
Lité anhydritové podlahy se realizují bez výztuže, žádné popraskání nehrozí.
Před pokládkou dalších vrstev je nutné změřit zbytkovou vlhkost. Jestliže tato vlhkost odpovídá maximálním hodnotám pro pokládku dalších vrstev je možno započít s realizací. Pro názornost uvádíme některé nejběžnější hodnoty: u nepropustných podlahovin (PVC, laminát apod.) + parkety do 0,5 % u propustných vrstev (koberce, keramika apod.) do 1,0 % vytápěné potěry do 0,3 %
V případě pokládky lepených podlahových nášlapných vrstev je nutné tuto vrstvičku "šlemu" odstranit. Při realizaci lepených vrstev by pak mohlo dojít k odlepení nášlapné vrstvy právě s touto vrstvičkou, což by následně způsobilo nekvalitu realizované nášlapné vrstvy. Při pokládce volně ložených podlahových krytin (plovoucí podlaha) odstranění není nezbytně nutné, ale je doporučeno i s ohledem na urychlení vysychání potěrového materiálu.
Technologie lité anhydritové podlahy dovoluje velice šetrnou manipulaci na stavbě. Od čerpacího zařízení je na místo pokládky dopravována gumovými hadice o průměru 50 mm. Po ukončení realizace je možné znečištěné hadice vymýt do autodomíchávače, což umožňuje velmi čistou manipulaci v prostoru stavby.
Při styku lité anhydritové podlahy s vodou dojde k dočasné ztrátě pevnosti. Proto je nutné mokrou část lité anhydritové podlahy vysušit na předepsanou hodnotu, tak aby materiál opět dosáhl své deklarované vlastnosti.
Vhodná je většina folií na bázi PVC či PE. Nevhodné jsou folie hlinkové, které nejsou opatřeny ochranným filmem, který zabrání styku litého potěru s hliníkem. Potěry na bázi síranu vápenatého s hliníkem reagují za vzniku plynu (vodík), který by mohl způsobit destrukci potěru či významné nerovnosti.
Ano, možné to je, ale je nutné počítat se skutečností, že relativní vlhkost bude po dobu prvních 48 hodin na úrovni 95 %. I z tohoto důvodu doporučujeme realizovat potěry před montáží sádrokartonů.
Je možné použít oba typy stěrek. V případě cementové je nutné velice důkladně podklad zpenetrovat, aby nedošlo k přímému styku cementové stěrky a litého potěru na bázi síranu vápenatého. V případě nekvalitně provedené penetrace by na styčných plochách mohlo dojít k chemické reakci mezi cementem a síranem vápenatých za vzniku ettringitu, což by mělo za následek oddělení stěrky od podkladu. Doporučujeme použít kvalitní penetrace např. Ardex, aplikované 2x. Vždy je nutné dodržet stanovenou dobu "zrání" penetrace.
Ne, materiál je určen výhradně pro vnitřní použití.
Realizovaný potěr není nutné nijak dodatečně ošetřovat. Je nutné pouze dodržet všechna doporučení uvedená v technickém listu. Mezi tyto zejména patří zabránění průvanu po dobu prvních 48 hodin, teplota prvních 48 hodin v rozmezí 5-30°C a ochrana před lokálními zdroji tepla (sluneční záření atd.) Následné vysychání musí být opět prováděno rovnoměrně.